Nový terapeutický prostor Fabulo Live Showroomu se poprvé zaplnil malými pacienty. Osteopat Szalai Koppány Csaba během celého dne přijímal děti různého věku v Dunajské Stredě. Manuální terapii se věnuje téměř dvacet let a od roku 2017 se specializuje na miminka a děti.
Na konci dne – který byl zároveň generální zkouškou nového prostoru – jsme si s ním sedli a popovídali si o jeho dojmech z prvního dne, zkušenostech s malými pacienty a zároveň nám srozumitelně vysvětlil, co vlastně osteopatie je.
Jaký jsi měl den? Jsi unavený?
Měl jsem velmi dobrý den. Fyzicky jsem sice unavený, ale psychicky a mentálně jsem se spíše nabil energií. Přišli opravdu milí lidé a během celého dne se mě mnozí ptali, jestli ještě přijdu. Odpověď byla jasná – ano.
Samozřejmě, závisí to i na vás, jestli mě opět pozvete, ale já se sem moc rád vrátím.
V jaké kondici byly děti, které sem přišly?
Musím pochválit školky, školy i pedagogy, od kterých děti přišly. Zejména u předškoláků mě příjemně překvapilo, jak dobré mají uvědomění vlastního těla, fyzickou kondici i rovnováhu. Jedno z dětí mi dokonce řeklo, že ve školce pravidelně cvičí i oční cvičení. To mě moc potěšilo.
Bylo vidět i to, že rodiče se svým dětem hodně věnují. Mnozí přišli preventivně, ne proto, že by jejich dítě mělo vážný problém. Některé děti byly prakticky naprosto v pořádku a rodiče chtěli jen získat jistotu, že jejich vývoj probíhá správně.
Jak se ti pracovalo v novém prostoru?
Velice dobře. Místnost je výborně zařízená – jsou tu míče, válce i další pomůcky, takže děti se tu okamžitě cítily příjemně. Velmi užitečné se ukázalo i zrcadlo.
Některé rodiny přišly s více dětmi najednou a bylo hezké sledovat, jak se dokázaly zabavit, zatímco jedno z nich absolvovalo vyšetření.
S jakými potížemi děti nejčastěji přicházely? A co jsi jim doporučil po vyšetření?
Spektrum problémů bylo velmi široké – od potíží souvisejících s nervovým systémem přes poruchy spánku až po problémy s držením těla.
U některých dětí jsem doporučil kontrolní ošetření přibližně jednou za tři až šest měsíců. U jiných bude stačit kontrola za rok nebo po výraznějším růstovém období, protože jejich stav byl velmi dobrý a bylo zapotřebí pouze drobné doladění.
Nešetřil jsem lidi: mnoha dětem jsem doporučil i malé cvičení doma.
Tato cvičení jsou vždy individuálně přizpůsobena konkrétnímu dítěti. Mám sice několik cviků, které používám častěji, ale vždy je vybírám podle toho, které svalové skupiny nebo pohybové vzorce je potřeba aktivovat. Navenek se může zdát, že doporučuji stejná cvičení více dětem, ale ve skutečnosti je každé doporučení přizpůsobeno jejich individuálním potřebám.
Přineslo ošetření u některých dětí okamžitou změnu nebo se výsledky projeví až později?
Změny bylo možné pozorovat především v pohyblivosti kloubů. U několika dětí bylo patrné již bezprostředně po ošetření, že se zlepšilo jejich držení těla.
Když se na to dívám zpětně, u některých dětí by bylo zajímavé pořídit fotografie před a po terapii, aby i rodiče mohli jasněji vidět rozdíl.
Mezi rodiči byla i fyzioterapeutka, která ti však neřekla, že je odbornice. Umíš odhadnout, když přijde někdo z oboru?
Měl jsem určité podezření, protože maminka se velmi dobře orientovala vněkolika oblastech pohybového vývoje. Nikdy se však na to přímo neptám.
Není totiž jednoduché rozlišit, zda se jedná o odborníka nebo o rodiče, který se kvůli vlastnímu dítěti začal danému tématu intenzivně věnovat. Mnozí rodiče si nastudují mnoho informací a používají odborné výrazy stejně přirozeně jako profesionálové.
Je podle tebe výhodou, když je rodič dobře informován?
Určitě ano. Pokud rodič rozumí tomu, co během ošetření dělám, celá spolupráce je jednodušší. Mně osobně to nikdy nevadí, právě naopak – mám rád otevřený dialog.
Během vyšetření rodičům průběžně vysvětluji, co vidím, co vyšetřuji a proč dělám jednotlivé kroky. Pokud má rodič vlastní zkušenosti nebo jiný odborný pohled, často si o tom povídáme přímo během terapie a společně hledáme nejlepší řešení.
Jsem otevřený i tomu, abych se učil od jiných. Klidně se může stát, že někdo se v určité oblasti orientuje lépe než já. Tehdy si informace doplním nebo si je nastuduji. A když máme na něco odlišný názor, jednoduše si ověříme, co funguje lépe. V tom nevidím prostor pro soupeření, ale pro spolupráci.
Jaké věkové skupiny dětí dnes přišly? Kdo byl nejmladší?
Nejmladší děti měly přibližně jeden až dva roky, možná bylo mezi nimi i tříleté dítě. Několikaměsíční miminka tentokrát nepřišla.
Nejvíce bylo předškoláků, dětí z posledních ročníků mateřských škol a mladších školáků. Přišlo i několik teenagerů.
Se kterou věkovou skupinou se pracuje nejsnáze?
Velmi dobře se pracuje zejména se staršími školkaři a mladšími školáky. Pokud přijdou v dobré náladě, jsou přirozeně zvědaví, hraví a otevření spolupráci. S teenagery je to někdy o něco náročnější, zvláště pokud právě procházejí obdobím vzdoru. I s nimi se však dá velmi dobře komunikovat. Většinou pochopí, proč je terapie nebo cvičení pro ně prospěšné. Často spíše řeším jejich neochotu přijít, než samotné ošetření. Někdy slyším: „Proč mě sem rodiče zase přivedli?“ V takových chvílích se snažím najít jejich vlastní motivaci a vysvětlit jim, že všechno děláme především pro jejich zdraví.
U miminek mladších jednoho roku bývá spolupráce většinou velmi jednoduchá. Pokud jsou odpočaté a najedené, klidně během ošetření pozorují okolí. Nejnáročnější období je přibližně mezi prvním a třetím rokem života. Pokud dítě v tomto věku spolupracovat nechce, přesvědčit ho bývá mnohem obtížnější. I proto se snažím terapii co nejvíc přizpůsobit. Dítě může ležet na mámě nebo tátovi, rodič ho může držet na rukou a vše, co se dá, vyšetřím právě v této přirozené poloze. Přitom využívám hračky a snažím se jeho pozornost přesměrovat tak, aby ošetření bylo co nejpříjemnější.
Na závěr bych tě poprosil o vysvětlení jedné věci. V čem se osteopatie liší od manuální terapie, chiropraktiky nebo „napravování kostí“, které jsou lidem možná známější? Mnozí nám totiž řekli, že je popis zaujal, ale o osteopatii nikdy předtím neslyšeli.
Osteopatie je holistický přístup. Znamená to, že nehodnotíme pouze klouby, svaly a pojivové tkáně, ale bereme v úvahu také fungování nervového systému. Nezaměřujeme se na jednotlivé části těla odděleně, ale na to, jak navzájem spolupracují.
Pokud bych to měl velmi zjednodušit, manuální terapie se často soustředí především na místo, kde se objevil problém nebo bolest. Chiropraktika je zase ve velké míře orientována na páteř.
Osteopatie se na tělo dívá trochu jinak. Velký důraz klade na napětí tkání, pohyblivost a kvalitu prokrvení. Pacienta vyšetříme doslova od hlavy až po paty a hledáme, zda se někde nenachází napětí, omezení pohybu nebo funkční porucha, která může ovlivňovat i ostatní části těla.
Proto vždy začínáme komplexním vyšetřením celého organismu a následně se věnujeme tomu, co považujeme za nejvýznamnější problém. Podle mě je to logický přístup, protože tak máme větší šanci najít a řešit samotnou příčinu, nejen její následky.
Takže cílem je najít příčinu problému, odstranit tu nejvýznamnější a potom postupovat dál?
Přesně tak. U dětí se navíc nesoustředím pouze na pohybový aparát. Sleduji také rovnováhu, pohyby očí, základní pohybové vzory či některé primitivní reflexy z kojeneckého období. To vše může souviset s fungováním nervového systému i s chováním dítěte.
Pokud je to nutné, doporučím vhodná cvičení nebo dítě nasměruji k dalšímu odborníkovi.
Během ošetření jste často používal aktivátor. Můžete vysvětlit, co to vlastně je?
Aktivátor je malý nástroj s gumovým mechanismem, který dokáže vytvořit velmi přesný, jemný a rychlý impuls. Díky němu můžeme šetrně mobilizovat jednotlivé klouby. U dětí používáme minimální sílu, nejčastěji u drobných kloubů páteře nebo v oblasti křížové kosti.
Je to velmi jemná a bezbolestná metoda, která umožňuje uvolnit menší i větší blokády bez potřeby prudkých manipulací, rotací či typického „praskání“, které si mnozí spojují s jinými technikami.
Na závěr našeho rozhovoru Koppány prozradil, že to rozhodně nebylo jeho poslední působení ve Fabulo Showroomu.
V plánu je, že se za několik měsíců opět vrátí do Dunajské Stredy, aby pokračoval v ošetřování dětských pacientů. Zároveň jsme si povídali i o dalších možnostech spolupráce. V budoucnu by se program mohl rozšířit nejen o individuální ošetření, ale také o přednášky pro rodiče, workshopy zaměřené na dětský pohybový vývoj či odborné vzdělávání pro manuální terapeuty.
Jakmile budou známy konkrétní termíny a podrobnosti, budeme o nich jako první informovat prostřednictvím komunikačních kanálů Fabulo.
Csaba Koppány Szalai: osteopat
Mátis Iván: masér a manuální terapeut, jednatel e-shopu Fabulo