(VIDEO) Regenerace ve vrcholovém sportu: záleží na každém malém rozhodnutí
Během vícedenního basketbalového turnaje výkon nezávisí pouze na tom, co se odehrává na palubovce. Období mezi zápasy, správná regenerace, spánek, strava a vědomě sestavená rozcvička hrají stejně důležitou roli v tom, aby si hráči dokázali dlouhodobě udržet svou výkonnost a zvládat vysokou zátěž.
Během mistrovství Evropy basketbalistů FIBA U20 v Bratislavě jsme si povídali s fyzioterapeutem Lucasem Álvarezem Cigarránem o tom, jak vypadá každodenní regenerační rutina týmu, jaké výzvy přináší práce s individuálními potřebami dvanácti rozdílných hráčů a co mohou mladí sportovci udělat pro ochranu svého zdraví.
Rozhovor s Lucasem Álvarezem Cigarránem
Ne každý hráč začíná přípravu ze stejného stavu
Během přípravného období reprezentačního týmu přicházejí hráči v rozdílné fyzické kondici. Někteří pravidelně trénovali i po skončení klubové sezóny, zatímco jiní mají za sebou delší období odpočinku.
To může vést k výrazným rozdílům v jejich aktuální trénovanosti a schopnosti zvládat zátěž. Odborný tým proto musí již na začátku přípravy posoudit, kdo potřebuje konkrétní terapii, mobilizaci nebo doplňkový trénink.
Po začátku šampionátu se každodenní program postupně mění v předvídatelnější rutinu. Den obvykle začíná snídaní a dopoledním tréninkem. Podle potřeby následují individuální terapie, uvolnění nebo mobilizace a odpoledne se tým přesouvá na místo konání zápasu.
Práce fyzioterapeutů však zdaleka nekončí závěrečným hvizdem. Během náročného turnajového programu může během jednoho večera potřebovat individuální terapii až pět či šest hráčů. Součástí denní rutiny jsou také společné regenerační aktivity, ledové koupele a cvičení zaměřená na mobilitu.
Žádní dva hráči nejsou stejní
Jedním z nejdůležitějších principů regenerace a předzápasové přípravy je individuální přístup.
Hráč na pozici pivota a rozehrávač se liší pohybovými vzorci, fyzickými předpoklady, zatížením i slabšími stránkami. Proto není vhodné uplatňovat stejný program u každého hráče.
Pokud má například některý hráč problémy v oblasti kyčle, může potřebovat cílenější a delší přípravu. U jiných hráčů se obecná týmová rozcvička doplňuje o individuální cvičení připravená ve spolupráci s kondičním trenérem nebo fyzioterapeutem.
Úplná individualizace však představuje významnou organizační výzvu. Připravit samostatný program pro každého člena dvanáctičlenného týmu je časově náročné, zejména během nabitého soutěžního programu. Cílem proto je, aby každý hráč v rámci dostupných možností dostal takovou pozornost a podporu, jakou jeho aktuální stav vyžaduje.
Riziko zranění lze snížit, ne vše se však dá ovlivnit
Správná regenerace, kondiční příprava a faktory související s životním stylem mohou významně přispět ke snižování rizika zranění. Zároveň je však důležité rozlišovat mezi zraněními, kterým se dá předcházet, a nepředvídatelnými situacemi.
Basketbal je kontaktní sport. Srážce, špatnému dopadu nebo došlápnutí na nohu jiného hráče se nedá v mnoha případech zabránit ani správnou rozcvičkou či regenerací.
Riziko svalových problémů se však dá vědomou a systematickou prací snížit. Potřebné jsou dobré kondiční základy, vyvážená strava, dostatečný odpočinek a pravidelná regenerace. V praxi však ani odpočinek není vždy jednoduchý, protože po večerním zápase zůstávají tělo a nervový systém hráčů často ještě několik hodin ve zvýšené aktivaci.
Rozcvička je víc než jen příprava na výkon
Mnozí vnímají rozcvičku pouze jako povinnou činnost před tréninkem nebo zápasem. Pokud je však správně sestavena, může být zároveň výbornou příležitostí k rozvoji individuálních slabších stránek. Každý sportovec má oblasti, které vyžadují pravidelnou pozornost. Může se jednat o omezenou mobilitu, svalovou nerovnováhu, problém se stabilitou nebo následky předchozího zranění.
Dvacetiminutová, vědomě sestavená každodenní rozcvička, se na první pohled nemusí zdát jako hodně. V průběhu týdne však představuje přibližně sto minut cílené práce. Za měsíc nebo během celé sezóny se tak nasbírá významné množství času.
Rozcvička proto nepřipravuje tělo pouze na konkrétní trénink. Z dlouhodobého hlediska může přispět také ke zlepšení kvality pohybu a k rozvoji problémových oblastí.
Nejdůležitějším úkolem mladých sportovců je zůstat důslední
Situace mladých hráčů je obzvláště náročná. Kromě tréninků a zápasů musí zvládat školní povinnosti, zkoušky, domácí úkoly a stres, který je s nimi spojen. V takovém období může být těžké najít si čas na posilování, regeneraci nebo dostatečný odpočinek. Právě tyto návyky však mohou vytvořit základ dlouhé a zdravé sportovní kariéry.
Nejdůležitější rada zní jednoduše: dostatečně odpočívat, vhodně se stravovat a pravidelně vnímat signály vlastního těla. Zároveň je vhodné obracet se na kvalifikované odborníky a snažit se od nich naučit co nejvíce.
Výkon se buduje každodenními návyky
Ve vrcholovém sportu neexistuje metoda, která by dokázala zaručeně zabránit všem zraněním. Správná příprava, individuálně přizpůsobená rozcvička, regenerace, spánek a výživa však mohou společně výrazně podpořit výkon hráčů a jejich dlouhodobou schopnost zvládat zátěž.
Nejdůležitějším poznatkem je možná to, že regenerace neznamená pouze terapie po zápase. Její součástí je každé rozhodnutí, které sportovec během dne učiní ve prospěch svého zdraví.

Lucas Álvarez Cigarrán: Fizioterapeut

Natasa Patócs: Event a PR manažerka, Fabulo

Dóra Horváthová: Social media a Influencer manažerka, Fabulo