Flossing je relativně nová technika kompresní terapie, která si v posledních letech získala velkou popularitu. Jedná se o neinvazivní metodu, která využívá elastickou bandáž k lokálnímu stlačení svalů a fascií. Flossing se používá k léčbě široké škály obtíží, včetně bolestí ramen, loktů, kolen, bérců, plantární fasciitidy a dalších.
Flossing je technika manuální terapie. Tato technika aktivuje mechanoreceptory v tkáních, čímž stimuluje propriocepci, lymfatický systém a ovlivňuje cévní dynamiku. Flossing může vést ke zlepšení rozsahu pohybu, zmírnění bolesti a svalového napětí, i k podpoře hojení tkání. V posledních letech se flossing stal populárním nástrojem v praxi fyzioterapeutů a masérů.
Historie flossingu
Podle nálezů archeologů byla kompresní terapie využívána již v neolitu, nálezy v Mezopotámii svědčí o použití této techniky už v dávných dobách. Konkrétní svědectví o léčbě kompresí pochází z období asi 1600 př.n.l. a jsou uvedena v Edwin Jonesově papyru z Egypta. Novodobé počátky flossingu jsou podle dostupných pramenů z crossfit komunity MisFit Athletics ve Spojených státech. Za otce této metody je však považován až Sven Kruse. Tento německý sportovní fyzioterapeut Německé konfederace olympijských sportů používal elastické tahy od devadesátých let a pro své osobní pozitivní zkušenosti je později využíval pro sportovní svěřence. Svou techniku nazval Easy Flossing a ve své práci užívá různé šířky pružných pásů i několik stupňů elasticity. Bandáže jsou vyrobeny nejčastěji z přírodního kaučuku. Dnes provozuje Sven Kruse v Německu vlastní kliniku pro sportovce a učí svou metodu po celém světě.
Využití flossingu v praxi
Flossing se nejčastěji používá v rehabilitační či masérské praxi k léčbě muskuloskeletálních poruch. Stejně jako ostatní metody se nedoporučuje u zcela čerstvých úrazů, kdy by zvýšené prokrvení mohlo vést k riziku obnovení krvácení. Proto je vhodné aplikaci asi o 2 až 3 dny odložit. Jedná se primárně o myofasciální techniku, jejímž okamžitým výsledkem je uvolnění měkkých tkání a zvýšení flexibility. Tento účinek je výrazný jak u akutních, tak chronických potíží.
Dalším okamžitým efektem je zmírnění otoku, které je způsobeno mobilizací tekutin a lymfy v postižené oblasti. Výrazný je takový efekt dokonce i u lymfedémů. Aplikaci je třeba provést vždy od periferie k srdci. Dalším okamžitým efektem je zmírnění bolesti v postižené krajině, jejímž podkladem je pravděpodobně zahlcení senzorických vstupů a uplatnění vrátkového mechanismu vedení bolesti. Krev a tkáňový mok jsou vymasírovány k srdci a tím dojde k redukci lokálních tkáňových látek (např. prostaglandinů), které způsobují bolest drážděním lokálních nociceptorů.
Odloženým účinkem aplikace flossbandu je zvýšená tendence k regeneraci. To je způsobeno přechodnou lokální tkáňovou ischemií, lehkým poškozením endoteliální tkáně, což ve svém důsledku vede k výrazné reaktivní hyperemii, která přervává i hodiny. Tato metoda tedy vede u úrazů k rychlejšímu odstranění otoku, snížení bolesti a akceleraci hojivých procesů. U chronických myoskeletálních onemocnění také zlepšuje hybnost v kloubech, prokrvení a potencuje regeneraci. Mechanismus, kterým flossing působí, je podobný například u lokální kryoterapie či laseroterapie.
Popis techniky flossingu a pomůcek (Flossband)
Technika flossingu je poměrně jednoduchá. Před samotnou aplikací flossbandu je vhodné vyšetřit kloubní vůli, elasticitu a mobilitu měkkých tkání a směr, ve kterém tkáně kladou zvýšený odpor. Terapeut aplikuje bandáž na ošetřovanou oblast tak, aby se jednotlivé otáčky překrývaly asi z 1/3 až 1/2 šířky. První otáčka se aplikuje bez napětí, Aplikace se provádí ve dvou protichůdných směrech.
Komprese je prosté ponechání tahu na místě po dobu několika minut, čímž dosáhneme okluze toku krve a vymasírování moku a lymfy ze tkáně. Tento typ aplikace je vhodné použít v subakutním období zranění, kdy již nehrozí obnova krvácení v následné hyperemické fázi. Trakce je postup, kterým ovlivníme napětí v myofasciální tkáni, mobilizujeme tkáně a uvolňujeme fascie a svaly v celé oblasti kryté kompresí. Mobilizujeme klouby, na kterých je komprese aplikována, provádíme pasivní pohyby v anatomických směrech volnosti, zvětšujeme rozsah pohybu v kloubech, jejichž pohyblivost je omezena.
Aktivní cvičení je další technikou, kdy klient provádí aktivní pohyby v ošetřovaném regionu, aktivně zapojuje svalovou souhru v koncentrickém i excentrickém smyslu svalové kontrakce. Výsledkem je zvýšení flexibility, uvolnění svalů i v hlubších vrstvách.
Flossband je dnes běžně dostupný v mnoha variantách od různých výrobců. Nejčastěji v šířce 5 cm, méně často, k aplikaci na velké klouby v šíři 7,5 cm. Na drobné klouby, prsty rukou se vyrábí šířka 2,5 cm. Délka je nejčastější 2 metry, obvykle stačí na ruce, předloktí a lokty, kotníky a kolena. Prodloužení délka 3,5 metru je využitelná na větší oblasti, jako např. bérec, stehno, nebo na muskulaturní jedince. S výhodou využijete více druhů k rozšíření terapeutického efektu.
Výhody a nevýhody flossingu
Flossing je obecně považován za bezpečnou techniku, ale existují i některé kontraindikace. Flossing by se neměl používat v případě akutních zranění, otevřených ran, krevních sraženin, nebo u pacientů s citlivou pokožkou. Rozhodnutí, zda flossing použít, je vždy individuálním rozhodnutím terapeuta. Lze však říci že většina kontraindikací je spíše relativních.
Kombinace flossingu s jinými rehabilitačními technikami
Z předchozího textu vyplývá, že velikou výhodou flossingu je mj. změna propriocepce a změna ve vnímání bolesti. Je tedy vhodné ji kombinovat s technikami mobilizačními, kdy jsmesto provést mobilizaci bolestivých kloubu s chronickou blokádou a také, že myofasciální release v okolí kloubu do značné míry ulehčí následnou mobilizaci malých i velkých kloubů.
Další výhodnou kombinací je použití procedur s podobným potenciálem pro regeneraci, čímž se celkový účinek potencuje. V denní praxi je výhodné použití s lokální přístrojovou kryoterapií, laseroterapií či aplikací rázové vlny. Výsledkem je snížení bolesti, výrazná hyperemie, produkce tkáňových endorfinů a akcelerace hojení poškozených tkání.
Příklady použití
Flossing může být použit u pacientů s různými diagnózami. Například u pacientů s bolestmi kolenního kloubu může flossing zlepšit rozsah pohybu a zmírnit bolest. Artróza v kloubu se sebou nese i reakci měkkých tkání, retrakci kloubního pouzdra a omezení hybnosti především do extenze. Měkkotkáňová složka se v průběhu času stává dominantní, omezuje pacienta v pohybu, zhoršuje jeho pohybový stereotyp a přetěžuje ostatní tělní segmenty. Flossing se také s úspěchem používá u pacientů s plantární fasciitidou, tenisovým a golfovým loktem. Následná hyperemie u těchto onemocnění umožní hojení, odlehčí přetíženým svalovým a vazivovým strukturám, nutné je ale zaměřit se i na okolní struktury se vztahem k místu bolesti.
Konkrétní kazuistiky z praxe rehabilitačního lékaře
Příklad 1:
Pacient s bolestí zad v oblasti beder vlevo, zde je chronický blok v segmentu L5S1. Pacient je dále léčen s bolestí kolene vpravo, omezením pohybu v koleni, zejména do
natažení. Délka omezení pohybu v koleni asi 5 let. Naložena komprese zeleným flossbandem délky 3,5 m s ošetřením úponů stehenních svalů, zejména semisvalů a hamstringů. Poté naložen fialový tah a provedena mobilizace kloubu do zaúhlení, flexe i extenze a poté pacient provádí aktivní pohyby v kolenním kloubu. Dosaženo zlepšení extenze z původních 6 st. na 2 st., provedeno ošetření paravertebrálních svalů, mobilizace segmentu L5S1. Při dalším sezení je bederní páteř bez blokády, extenze v koleni se zhoršila na 4 st a dalším ošetřením dosaženo postupně téměř plného rozsahu pohybu a ke zmírnění bolesti.
Příklad 2:
Pacient, pekař, který v práci nachodil až 20 km je asi půlroku v pracovní neschopnosti pro silné bolesti plosky vpravo, Po opakované rehabilitaci stav mírně zlepšen, ale po větší zátěži opět progrese potíží. Diagnóza ostruhy patní vyslovena ortopedem na základě RTG snímku. Klinicky ale bolest v plantě, je výrazná retrakce plantární fascie s hmatnou bolestivou rezistencí v jejím průběhu. Větší napětí je v palcovém paprsku fascie. Klient udává letité bolesti palce s tím, že má artrózu. MTTP kloub palce je zvětšen, palec je rigidní, hlavně do flexe. Naložen zelený flossband, komprese s trakcí uvolní svaly a fascie nohy, cíleně uvolněna bolestivá plantární fascie, provedena mobilizace palce, patní kosti. Další flossband naložen v opačných směrech na bérec, uvolněn lýtkový sval. Poté aplikována rázová vlna do plantární fascie. Zvýšena mobilita patní kosti, palce nohy, došlap zlepšen, bolestivost zmírněna.
Příklad 3:
Pacientka, kuchařka, s bolestí předloktí vpravo, trvající asi 3 měsíce, opakovaný obstřik kortikoidu k úponu dlouhého extenzoru předloktí. Vyšetření zaměřeno na celý pletenec pažní, neboť se objevují postupně bolesti až v oblasti lopatky, vše vpravo. Nalezeno výrazné zkrácení celé skupiny extenzorových, ale i flexorových svalů, provedena faciliace míčkem, ježkem, poté aplikace flossbandu ve dvou směrech, zeleným flossem, technika komprese s trakcí, pasivními i aktivními pohyby do excentrické kontrakce. Po sejmutí tahu zjištěno uvolnění ve svalovém bříšku, provedena mobilizace hlavičky radia, tlaková masáž periostální inzerce svalu a měkké techniky s použitím oleje. Následně aplikace rázové vlny do svalů předloktí, laser do úponu svalu. Postupně+ dosaženi zmírnění bolesti v předloktí.
Příklad 4:
Pacient s diagnózou revmatoidní artritidy a artrózou drobných kloubů prstů, s omezením hybnosti. Omezení je největší po ránu, kdy je pocit otoku a ztuhlosti největší. Aplikován zelený 2,5 cm flossband vždy ve dvou směrech na všechny prsty rukou. Provedena komprese a trakce, mobilizace kloubů. Dosaženo subjektivního i objektivního zlepšení hybnosti v kloubech. Malíky a ukazováky, které byly v mírné semiflexi, jde téměř extendovat, po opakované aplikaci tento pozitivní efekt přetrvává dosud.
Závěr
Flossing je moderní technika, která může být s úspěchem použita v denní praxi napříč obory manuálních terapeutů. A to k léčbě široké škály muskuloskeletálních poruch. Je důležité, aby flossing prováděla kvalifikovaná osoba, která pacienta instruuje, používá správnou techniku a dbá na její bezpečnost. Metoda flossingu je spíše praktickou školou, jejíž výsledky lze empiricky ověřit, v současné době však není příliš mnoho odborných prací, které její účinky zkoumají metodou EBM.
Autor:
MUDr. Petr Štourač
Klinika FyzioArt, Brno
www.fyzioart.cz