Pohyb není pouze fyzická aktivita – je to síla, která formuje kvalitu života, sebedůvěru jednotlivce, a také celou společnost. Co znamená zůstat zdravý a fit i z dlouhodobého hlediska? Proč je důležitá sebedisciplína a jak lze motivovat ty, kteří se po čtyřicítce či padesátce chtějí vrátit do světa pohybu? Mluvili jsme s odborníkem na silový trénink Petrem Lakatosem o tom, jak si lze dlouhodobě udržet sílu a zdraví – fyzické i psychické.
Strongavity – kde se síla a dlouhý život potkají
Strongavity je slovní hříčka: vznikla ze spojení slov „strong” (síla) a „longevity” (dlouhý život). Cílem koncepce je vytvořit takový systém a tréninkovou metodiku, ve které se i střední a starší generace může rozvíjet pohodlně, bezpečně a přitom efektivně.
Nejde pouze o to, jak zůstat fit ve vyšším věku, ale také o to, jak si dlouhodobě udržet sílu – tělesnou i duševní. Princip je jednoduchý: „ten, kdo je silnější, má snazší život.“ To neplatí pouze ve fyzickém smyslu, ale také mentálně. Pohyb totiž netrénuje pouze tělo, ale rozvíjí i sebedisciplínu, schopnost rozhodování a pružnost myšlení – a právě tyto vlastnosti přispívají k aktivnějšímu a zdravějšímu stáří.

Klíč ke změně – zvyky, sebedisciplína a vědomá rozhodnutí
Změna životního stylu není v první řadě otázkou motivace, ale výsledkem vědomých rozhodnutí a důsledných návyků. „Sebedisciplína je slib, který dáváme svému budoucímu já“ – často to znamená, že se musíme vzdát okamžitých požitků ve prospěch dlouhodobého cíle.
Na úspěch není potřeba mít dokonalou genetiku, ale dobré návyky a podporující prostředí – jelikož náš zdravotní stav ovlivňuje genetika pouze přibližně na 20 %, zbytek je v našich rukou. Na příkladu kmene Hadzabe vidíme, že zatímco u jeho příslušníků je pohyb přirozenou součástí života, my ho musíme vědomě začlenit do každodenního režimu. Moderní člověk tedy nepotřebuje vnější motivaci, ale vnitřní rozhodnutí, aby změnu skutečně odstartoval a udržel.
Dýchání – zapomenutý základní kámen
Mnozí by ani netušili, že nesprávné dýchání patří mezi nejčastější příčiny pohybových dysfunkcí. Kvalita dýchání přímo ovlivňuje regeneraci, kvalitu spánku, fyzickou zatížitelnost, ba dokonce i vnímání bolesti. Například neaktivní bránice nedokáže stabilizovat páteř, což může vést k bolestem zad nebo zraněním. Proto může být jedním z prvních kroků při změně životního stylu právě osvojení si správných dýchacích vzorců.
Funkční trénink – zpět k základům
Funkční trénink není nic jiného než návrat k přirozeným lidským pohybovým vzorcům. Zaměřuje se na pohyby, jako jsou dřepy, tahání, tlačení, udržování rovnováhy či rotace – tedy vše, co je užitečné v běžném životě i ve sportu.
Trénink nezačíná tím, že zvedáme závaží. Nejdříve se provede pohybová diagnostika, a pokud se tělo nehýbe bezpečně nebo efektivně, je nejdříve nutná korekce. Cílem funkčního tréninku tedy není pouze estetická změna, ale také zlepšení pohybu, výkonu a snížení bolesti – bez ohledu na to, zda jsme sportovci, rodiče nebo administrativní pracovníci.
Podle odborníků by měl silový trénink zařadit do svého programu každý – ideálně 2-3krát týdně, a doplňovat ho kardio aktivitami, jako je chůze, jízda na kole nebo intervalový trénink (HIIT).
Skutečný cíl: cítit se lépe ve své kůži
Výsledky se neměří v centimetrech ani v kilogramech, ale v tom, že někdo dokáže zvednout své vnouče, projet se po kopci, lépe spí, má více energie a častěji se usmívá. Úspěšný program změny životního stylu totiž nemění pouze tělo – mění i každodenní život: emocionálně, mentálně i společensky.
A právě toto je důvod, proč se na tuto cestu opravdu vyplatí vydat.
Rozhovor s Péterem Lakatosem

Peter Lakatos: kondiční trenér, Strongevity coach

Ivan Mátis: masér a manuální terapeut, jednatel internetového obchodu Fabulo

Dóra Horváth: editorka obsahu, Fabulo