Rozvoj pohybu v dětství není pouze o fyzické aktivitě, ale také o vytváření takového prostředí, které podporuje vývoj dětí, jejich osobnost a celkovou pohodu. Proč je potřeba změnit přístup k pohybovému rozvoji? Jak může být účinným nástrojem pro zlepšení kvality života již od dětství? Tyto otázky jsme rozebrali s Dr. Tamásem Csányim, docentem Univerzity tělesné výchovy a sportovních věd v Budapešti, který nám poskytl mnoho cenných pohledů na toto téma.
Tradice versus moderní přístup – nezbytnost změny pohledu
Tradiční přístup k tělesné výchově – založený na výuce předepsaných pohybových vzorců a jejich opakování – se dnes v mnoha ohledech považuje za zastaralý. Novější vědecké přístupy – zejména ekologické paradigma – zdůrazňují, že dítě by mělo být aktivním účastníkem svého pohybového vývoje. Pohybové formy založené na objevování jsou nejen efektivnější, ale také zábavnější pro děti.
„Cílem není formovat pohyb dětí podle jediného ‚správného‘ vzoru, ale vytvořit takové prostředí, které poskytuje komplexní výzvy a podněcuje rozvoj,“ – říká Dr. Csányi.
Nástroje a prostředí – motor rozvoje pohybu
Účinnost pohybového rozvoje úzce souvisí s prostředím a dostupnými pomůckami. Tradiční přístup často nabízí jednostranný trénink: děti cvičí na měkkých podložkách v omezeném rozsahu pohybu a s minimálními výzvami. Moderní směr využívá hravých, věku přiměřených úkolů, které stimulují i kognitivní schopnosti. Symbolické hry, hraní rolí, analogie a přirozené prostředí – všechny tyto prvky přispívají k rozmanitosti pohybových vzorců.
Moderní pomůcky – například boxy různé výšky a povrchu, prvky pro rozvoj rovnováhy – podporují rozvoj koordinace a umožňují přiblížit tělocvičnu k přirozenému, evolučně zakořeněnému způsobu pohybu.
Návrat do přírody?
Cílem není opustit tělocvičny, ale vrátit pohyb do přirozeného prostředí. Příroda – lesy, parky, dvory – svou komplexností přinášejí výzvy, které je obtížné uměle napodobit. Měnící se povrch, reliéf terénu, počasí či nečekané překážky vyžadují motorické a kognitivní reakce, které reálně podporují rozvoj.
Odpovědnost je společná: rodina, škola, systém
Odpovědnost nese nejen škola – role rodiny je rozhodující, zejména v raném dětství. Základy aktivního životního stylu se budují doma: chování rodičů, společné aktivity a regulovaný přístup k digitálním technologiím, to všechno ovlivňuje dítě. Klíčová je spolupráce odborníků, pedagogů a institucí, aby se moderní přístup zdomácněl i ve veřejném vzdělávání.
Zároveň je nutné zaměřit se na systémové změny – od aktualizace předškolních programů, přes modernizaci vzdělávání pedagogů, až po úpravu vzdělávacích programů.
Otevřenost a růst
Moderní přístup k pohybovému rozvoji je pro mnohé stále novinkou – jeho přijetí často vyžaduje čas a změnu zažitých návyků. Ne všechno tradiční je nesprávné, ale skutečný pokrok nastává pouze tehdy, když jsme otevřeni sebereflexi, ochotni přijímat nové poznatky a neustále se učit.
Klíčem k pozitivní změně je, aby se tyto zásady dostaly k co nejširšímu publiku – k rodičům, pedagogům i tvůrcům rozhodnutí.
Klíč k budoucnosti: děti, které milují pohyb
„Motivuje mě radost a pokrok na tvářích dětí. Musíme věřit, že každé dítě má potenciál se rozvíjet – bez ohledu na genetiku či zázemí. Pohyb je obrovský nástroj, pokud ho správně využijeme“ – uzavírá své myšlenky Dr. Csányi.
Dr. Tamás Csányi: Vedoucí katedry, habilitovaný docent, Univerzita tělesné výchovy a sportovních věd, Budapešť, Vedoucí výzkumu, MTA ELTE, výzkumná skupina pro psychomotorický vývoj
Ivan Mátis: Reportér, masér a manuální terapeut, jednatel internetového obchodu Fabulo
Dóra Horváth: Editorka obsahu, Fabulo.cz