Tejpy: Zázračná páska na bolesti, nebo jen marketingový trik?

Tejpy, elastické pásky, které se staly neodmyslitelnou součástí sportovních a rehabilitačních terapií, si získaly obrovskou popularitu. Náplasti zvané tejpy slibují úlevu od bolesti, zlepšení výkonu a podporu hojení bez použití léků. Skeptici však tvrdí, že jde pouze o dočasný trend s omezenými vědeckými důkazy. Jak tejpy fungují, kdy mají smysl a kdy jde jen o placebo? V tomto článku prozkoumáme, jaké výhody a rizika přinášejí a co říkají vědecké studie o jejich účinnosti.

Co je tejpování?

Tejpování (angl. kinesio taping) je metoda, při které se na pokožku aplikují speciální elastické náplasti – tzv. tejpy. Tyto náplasti jsou vyrobeny tak, aby svou pružností a hmotností co nejvíce připomínaly lidskou pokožku. Díky tomu mohou jemně podporovat svaly a klouby, aniž by výrazně omezovaly pohyb.

Na rozdíl od klasických fixačních obvazů tejpy neznehybňují danou oblast těla, ale působí jiným způsobem – mírným napětím stimulují přirozené mechanoreceptory v pokožce, což může ovlivnit svalové napětí, krevní oběh nebo lymfatický odtok.

Podle zastánců tejpování dokáže:

  • zlepšit krevní a lymfatickou cirkulaci,
  • zmírnit bolest,
  • podpořit svalovou stabilitu,
  • urychlit regeneraci po úrazech.

Používají se nejen ve sportu, ale také v rehabilitační terapii, pooperační péči nebo dokonce při chronických bolestech zad.

Jak tejpování vzniklo? Kdo ho vymyslel a jak?

Tejpování má poměrně krátkou historii. V 70. letech 20. století ho vyvinul japonský chiropraktik Dr. Kenzo Kase, který hledal způsob, jak pomoci pacientům s bolestí svalů, aniž by přitom omezil jejich pohyblivost.

Původně se tejpy používaly především ve sportovní medicíně, kde si je oblíbili například olympijští gymnasté a běžci. Tejpy se poprvé objevily na významné sportovní akci během letní olympiády v Soulu v roce 1988. Po této premiéře následovala delší pauza, až je sportovci znovu začali používat na olympiádě v Athénách v roce 2004.

Postupně se však technika rozšířila i do fyzioterapie, revmatologie a dokonce i estetické medicíny (např. ke zmírnění otoků nebo podpoře lymfatického systému).

Dnes existují různé druhy tejpů:

  • Kineziologické tejpy: Elastické, určené k podpoře svalů a kloubů.
  • Rigitní (fixační) tejpy: Pevnější, používají se při vážnějších úrazech.
  • Lymfatické tejpy: Speciálně navržené k podpoře lymfatického odtoku.
  • Křížové tejpy: Používají se k uvolnění fasciálního napětí a zlepšení cirkulace.

Co o tejpování říkají vědecké studie?

Ačkoliv se tejpování v posledních letech těší velké popularitě, vědecké výsledky jsou často rozporuplné:

  • Systematický přehled v časopise Journal of Clinical Rehabilitation analyzoval 12 studií s 856 pacienty a zjistil, že kinesiotaping může mírně snižovat pooperační otoky, zejména při lymfatické technice. Účinek však nebyl výrazně lepší než při kompresní terapii nebo placebu. Autoři upozorňují na omezené důkazy a potřebu dalšího výzkumu.
  • Systematický přehled z roku 2021 zkoumal účinnost kinesiotapingu u pacientů s impingementovým syndromem, ale výsledky nebyly jednoznačné. Studie tak naznačuje omezený přínos této metody.

S čím by tejpování mělo pomáhat?

Tejpy se nejčastěji používají při těchto potížích:

  1. Sportovní úrazy a přetížení

    Tejpování našlo uplatnění při sportovních úrazech a přetížení, kde dokáže poskytnout okamžitou úlevu bez omezení pohyblivosti. Při natažení svalů jemně podporuje postiženou oblast, čímž zmírňuje bolest a zároveň umožňuje pokračovat v rehabilitaci.

    Sportovci si často pochvalují jeho účinky při bolestech kloubů – ať už jde o ramena, kolena nebo kotníky – kde tejpy ulevují napjatým šlachám a snižují tlak na postižené místo.

    Někteří atleti je dokonce používají preventivně před náročnými tréninky nebo soutěžemi, aby předešli možným zraněním a udrželi svaly v optimálním stavu.

  2. Rehabilitace a chronické bolesti

    Tejpování se využívá i při rehabilitacích a chronických bolestech. Pacienti s bolestmi zad oceňují, že elastické náplasti jim pomáhají udržovat správné držení těla, čímž odlehčují napjaté svaly a zvyšují celkový komfort.

    V pooperační péči tejpy přispívají k rychlejší regeneraci – pomáhají snižovat otoky, podporují hojení tkání a zmírňují pocit ztuhlosti, což může výrazně usnadnit rekonvalescenci.

    U pacientů s artrózou nebo revmatickými onemocněními může správně aplikované tejpování poskytnout dočasnou úlevu. Mechanismus je jednoduchý: náplasti jemně stimulují krevní oběh a odlehčují klouby, čímž mohou zmírnit nepříjemné pocity bez nutnosti okamžitého užívání léků.

  3. Lymfatické a estetické účely

    Kromě sportu a medicíny se tejpování používá i při lymfatických a estetických procedurách. Speciální techniky lepení podporují odvodnění tkání, což je obzvláště užitečné při otocích způsobených úrazy, operacemi nebo poruchami lymfatického systému.

    V estetice se tejpy někdy aplikují také na celulitidu, protože některé studie naznačují, že zlepšují mikrocirkulaci v podkoží, což může vést ke snížení viditelnosti „pomerančové kůže“.

  4. Korekce držení těla

    Poslední významnou oblastí využití tejpování je korekce držení těla. Fyzioterapeuti využívají tejpy k jemné podpoře páteře, čímž pomáhají při nápravě špatných návyků, jako je hrbení nebo nadměrné prohýbání zad.

    Tato metoda nepředstavuje trvalé řešení, ale může sloužit jako dočasná pomůcka během rehabilitace nebo při nácviku správného držení těla.

    Přes všechny možné benefity je důležité mít na paměti, že tejpování není univerzálním lékem. Jeho účinnost výrazně závisí na správné technice aplikace a individuálních potřebách každého člověka. Nejlepších výsledků dosahuje tehdy, pokud je kombinováno s fyzioterapií, pravidelným cvičením a zdravým životním stylem. Při nesprávném použití může být tejpování neúčinné nebo – v některých případech – dokonce kontraproduktivní. Z tohoto důvodu doporučujeme odbornou konzultaci s fyzioterapeutem nebo lékařem, zejména při vážnějších zdravotních potížích.

Pro koho může být tejpování přínosné?

  • Sportovci a aktivní jedinci: Pro běžce, cyklisty, tenisty a další sportovce, kteří pravidelně zatěžují své svaly a klouby. Speciálně aplikované tejpy dokážou stabilizovat klouby při náročných pohybech (např. při doskocích v basketbalu nebo změnách směru při fotbalu), zároveň snižují vibrace a nadměrné napětí ve svalových vláknech. Sportovci často využívají tejpování i během soutěží, když potřebují okamžitou úlevu od bolesti bez použití léků.
  • Rehabilitační pacienti po úrazech: Pro osoby zotavující se z natažení svalů, poškození vazů nebo po operacích kloubů může být tejpování klíčovou součástí léčebného procesu.
  • Pracující v náročných profesích:Stavební dělníci, zdravotníci, kuchaři a další profesionálové, kteří dlouhodobě přetěžují určité svalové skupiny (např. zádové svaly při zvedání břemen nebo ramena při opakovaných pohybech), mohou pomocí tejpování předcházet vzniku chronických bolestí. Tejpy zde slouží jako podpůrný systém, který rozloží zátěž a sníží tlak na přetížené struktury.
  • Osoby s chronickými pohybovými problémy: Pro pacienty trpící artrózou, fibromyalgií nebo opakujícími se myalgiemi může být tejpování účinným způsobem, jak zvládat každodenní bolesti.
  • Starší lidé s omezenou pohyblivostí: S přibývajícím věkem se zhoršuje stabilita kloubů a snižuje se svalová hmota. Tejpování může seniorům pomoci udržet lepší rovnováhu při chůzi, snížit riziko pádů a zmírnit bolesti způsobené degenerativními změnami v kloubech.

Kontraindikace tejpování: Kdy může být elastická náplast nevhodná?

Tejpování není vhodné pro každého a v každé situaci. Nesprávná aplikace nebo přehlížení zdravotního stavu může vést k nepříznivým reakcím – od podráždění pokožky až po zhoršení základního zdravotního problému.

  1. Kožní problémy a alergické reakce

    Jednou z nejčastějších kontraindikací je poškozená pokožka. Pokud má klient otevřené rány, hluboké odřeniny, popáleniny nebo akutní zánětlivá onemocnění (např. ekzém či psoriázu v aktivní fázi), může tejpování problém ještě zhoršit. Lepidlo v náplastech může způsobit další podráždění a dokonce zvýšit riziko infekce.

    Osoby s citlivou pokožkou by si měly nejprve vyzkoušet malý kousek tejpu na předloktí, aby se vyloučila alergická reakce. Některé levnější značky obsahují agresivní lepidla, která mohou vyvolat svědění, vyrážku nebo dokonce chemické popáleniny.

  2. Cévní onemocnění a poruchy krevního oběhu

    Pacienti s diagnostikovanou hlubokou žilní trombózou, pokročilými křečovými žilami nebo lymfedémem by měli tejpování vždy konzultovat s lékařem. Nesprávně nalepené tejpy mohou vytvářet lokální tlak, který omezuje průtok krve nebo lymfy a tím zhoršuje otok i bolest.

    Lidé s cukrovkou by měli být obzvlášť opatrní, protože jejich pokožka bývá křehčí a náchylnější k poraněním. U těchto pacientů je vyšší riziko vzniku mikrotraumat, která se pomalu hojí.

  3. Neurologické poruchy a ztráta citlivosti

    Pokud má člověk poškozené periferní nervy (např. při diabetické neuropatii nebo roztroušené skleróze), nemusí vnímat tlak nebo tření tejpu. To může vést k neúmyslnému poranění pokožky nebo vzniku otlaků a tlakových vředů.

    Tejpy by se neměly aplikovat ani při akutním zánětlivém onemocnění nervů, například při pásovém oparu (herpes zoster), protože mechanická stimulace může bolest ještě zhoršit.

  4. Těhotenství

    Těhotné ženy by se měly vyhnout tejpování v oblasti břicha a zad, zejména v prvním trimestru. Důvodem je zvýšená citlivost pokožky a změny v oběhovém systému během těhotenství, přičemž bezpečnost tejpů v tomto období nebyla dostatečně ověřena klinickými studiemi.

  5. Nesprávná technika aplikace

    I bez výše uvedených kontraindikací může být tejpování škodlivé, pokud je provedeno nesprávně:

    • Příliš silné napnutí: Omezuje průtok krve a způsobuje tlakovou bolest.
    • Špatný směr lepení: Například proti směru toku lymfy může zhoršit otok.
    • Aplikace na necvičené svaly: Pokud se tejp používá jako náhrada cvičení (např. ke „zpevnění“ ochablých zad), může dojít k nerovnováze ve svalovém systému.

Kam se tejpy nejčastěji aplikují?

  • Klouby (kolena, kotníky, ramena, lokty): Ke stabilizaci po úrazech nebo při chronických bolestech.
  • Páteř a krk: Ke korekci držení těla a úlevě od napětí.
  • Svaly (lýtka, stehna, zádové svaly): Při přetížení nebo k podpoře regenerace.
  • Lymfatické oblasti (např. pod koleny): Ke zlepšení lymfatického odtoku a redukci otoků.

Jak správně aplikovat tejpy? Návod krok za krokem

Tejpování může být účinné pouze tehdy, pokud je aplikováno správně.

Při chybné technice může nejen ztratit svůj účinek, ale v některých případech dokonce vést k nežádoucím komplikacím.

  1. Príprava pokožky

    Důkladná příprava pokožky je klíčová pro co nejlepší přilnavost tejpu.

    Před aplikací tejpu je nezbytné důkladně připravit pokožku, aby byla zajištěna co nejlepší přilnavost náplasti. Nejprve pokožku očistěte přírodním čisticím roztokem nebo alkoholovým tampónem, čímž odstraníte nečistoty a kožní maz. Ujistěte se, že je pokožka zcela suchá, protože vlhkost výrazně snižuje přilnavost tejpu. Pokud je oblast aplikace výrazně ochlupená, jemně ji oholte – tím výrazně zlepšíte kontakt náplasti s pokožkou. Před aplikací se nepoužívejte hydratační krémy – snižují lepivost.

  2. Tvarování a stříhání tejpu

    Vždy zaoblujte ostré rohy tejpu, aby se tejp nestrhával. Délka tejpu by měla být dostatečná k pokrytí celé ošetřované oblasti – nezapomeňte připočítat rezervu pro správné upevnění.

    Pro správnou aplikaci je důležité tejp pečlivě upravit na požadovaný tvar a velikost. Zaoblením rohů náplasti předejdete jejímu samovolnému odlepení a prodloužíte její výdrž. Při měření délky myslete na to, že tejp by měl překrývat nejen postiženou oblast, ale také její okolí. Obvykle se doporučuje ponechat rezervu 2–5 cm na každé straně pro bezpečné uchycení bez napětí.

    Tvary podle potřeby:

    I-pásky – pro svaly a šlachy (např. lýtko, rameno),

    Y-tvary – pro větší svalové skupiny (stehna, zádové svaly),

    X-tvary – pro klouby (koleno, kotník).

  3. Správná poloha při lepení

    Pokud tejpujete sval, natáhněte jej do prodloužení – například u lýtka ohněte nohu. Pokud tejpujete kloub, nastavte jej do neutrální polohy – například koleno mírně pokrčte.

  4. Technika lepení

    Prvních 3–5 cm tejpu nalepte bez napětí (jako kotvu).

    Následně při tejpování použijte různé stupně napětí v závislosti na účelu:

    • Pro podporu svalů aplikujte 10–30 % napnutí.
    • Pro stabilizaci kloubů zvyšte napětí na 50–70 %.
    • Při lymfatickém tejpování použijte 0 % napnutí.

    Při aplikaci sledujte také směr lepení. Na svaly lepte tejpy ve směru svalových vláken a na lymfatické dráhy ve směru lymfatických cest, směrem k srdci.

    Posledních 3–5 cm tejpu opět nalepte bez napětí, čímž se páska uzavře a zapečetí.

  5. Aktivace lepidla

    Po nalepení jemně přejděte prsty po celém tejpu, aby se lepidlo aktivovalo. Pro ještě efektivnější přilnavost můžete použít fén nastavený na nízkou teplotu – teplý vzduch pomůže lepidlu lépe přilnout, ale dávejte pozor, abyste pokožku nepřehřáli.

  6. Kontrola po nalepení

    Nakonec je ještě důležité provést kontrolu. Měli byste sledovat:

    • Barvu pokožky: Neměla by blednout ani modrat, což by mohlo naznačovat přílišné napnutí.
    • Pocit: Mírné tahání je v pořádku, ale pokud pocítíte silnou bolest, je třeba tejp upravit.
    • Pohyblivost: Tejp by neměl omezovat přirozený pohyb.

Jak dlouho nechat tejp?

Tejp by měl na pokožce zůstat maximálně 3–5 dní, v závislosti na účelu a individuálních potřebách.

Pokud se tejp začne odlepovat nebo způsobuje diskomfort, měli byste ho odstranit dříve. Při sportovních aktivitách nebo intenzivním pohybu může tejp vydržet kratší dobu.

Tejpování může pomoci, ale nevyřeší vše

Tejpování si našlo mnoho věrných příznivců, ale mezi odborníky stále vyvolává diskuse. Někteří fyzioterapeuti jej považují za užitečnou podpůrnou metodu, jiní upozorňují, že účinky mohou být spíše psychologické nebo dočasné.

Vyzkoušejte tejpování s ohledem na reakce vlastního těla – každý organismus může na náplasti reagovat jinak. Sledujte, jak vaše tělo reaguje, a pamatujte, že tejpy nejsou náhradou odborné léčby. Při vážných problémech se vždy poraďte s fyzioterapeutem nebo lékařem.

Zdroje:

https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/32158546/

https://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/sms.14084

https://www.rehathink.sk/post/pružný-taping-vo-fyzioterapii-má-význam-čo-hovoria-štúdie

fabulo_profil_250_3

Autor:
FABULO tým
www.fabulo.cz