Břicho je samostatný vesmír – takto vás masáž břicha léčí fyzicky i psychicky

Před devíti lety jsem si myslela, že v rámci mého školení thai masáže vyzkouším další masážní techniku. A pak, v den masáže břicha, se stalo něco, na co mě nikdo nepřipravil: jediný dotek ve mně vyvolal výbuch pláče, jako by ve mně vybuchla sopka.

Ne kvůli fyzické bolesti – ta trvala pouze chvíli, na povrch však prorazila nějaká hluboká, nehmatatelná duševní rána. Tehdy jsem ještě nevěděla, že jsem se právě vydala na cestu budování nového vztahu nejen k mému tělu, ale také k mým emocím a sebepoznání.

Co je vlastně masáž břicha nebo Chi Nei Tsang?

Chi Nei Tsnag je stará taoistická terapie, která se zaměřuje na uvolnění napětí nahromaděného v oblasti břicha. Tato technika se pojí se jménem léčitele Mantaka Chia, který ji přinesl s sebou z Číny do Thajska, a díky jeho knihám napsaným v angličtině se stala mezinárodně známou.

Cílem této metody je, aby pomáhala uvolnit blokády v těle, zejména v oblasti břicha, ať už jsou fyzické nebo emocionální povahy.

V západní kultuře často zapomínáme na fakt, že tělo a duše fungují v nedílném celku. Chi Nei Tsang dělá toto spojení hmatatelným. Oblast břicha, kterou čínská medicína považuje za zásobárnu emocí, často uskladní potlačované emoce, nezpracovaná traumata či stres. Během masáže nebo po ní se mohou často nečekaně dostat na povrch.

Můj první zážitek – a co následovalo po něm

Když jsem poprvé dostala takovou masáž, už po několika minutách jsem cítila, že se mého nitra dotklo něco velmi silného. Asistent, se kterým jsme masáž nacvičovali, stiskl jeden bod na mém břiše, a ta bolest se v okamžiku rozšířila až k mým očím a na mém obličeji se objevily slzy. Nechápala jsem, co se děje. Věděla jsem pouze to, že musím jít ven, a tam jsem dvacet minut plakala. Vůbec ne kvůli fyzické bolesti. V mém nitru se narušila určitá hluboká citová vrstva – nejsem si jistá, že to dokážu popsat slovy.

Podruhé mě masíroval jiný asistent. Během terapie jsme se hodně nasmáli, ale druhý den jsem se vzbudila s takovým hněvem, že jsem si s ním nevěděla rady.

Všechno mě znervózňovalo, lidi jsem nedokázala snést, a to až do té míry, že jsem raději opustila místnost a odešla tam, kde už pouze cvrlikali cvrčci a štěbetali ptáci.

Seděla jsem a čekala, že mě příroda uklidní, zkoušela jsem se nadýchat ráje, který mě obklopoval.

A pak jsem zaslechla dívku, která jen tak sama pro sebe hrála na kytaru a zpívala – jako anděl. A hněv byl najednou pryč. Nic jsem neudělala, ale bublina emocí praskla.

To byly mé první zkušenosti, při kterých jsem si uvědomila, jak hluboce působí tato masáž.

Mohu jí vděčit i za to, že jsem se dostala do Thajska

Jelikož jsem si během let vytvořila k masáži břicha takový vztah, že jsem na kurzech thai masáží figurovala jako model břicha, a učitel předváděl její nacvičování na mně, pociťovala jsem stále hlubší touhu: chci se ji skutečně do hloubky naučit. Nakonec jsem se dostala do Thajska a dosud jsem absolvovala čtyři kurzy u tří různých učitelů.

Nebylo to jen o profesionálním rozvoji, ale také o jakémsi zasvěcení, které trvá až dodnes. Moje tělo, moje emoce, moje celá osobnost se formovala každým dotekem, každou uvolněnou blokádou. Jako kdyby mi sundali mnoho klapek z očí.

Zprvu jsem si psala se čtyřmi učiteli, první rok jsem měla možnost učit se od dvou z nich. První byla Luck Wilailuck, učitelka klasické thajské masáže. Učí masáž i Thajce na thajských školách.

Dalším mým učitelem byl Joe Khumlee, který učí Chi Nei Tsang podle Mantaka Chia a také tradiční thajskou terapii břicha.

K největší znalkyni masáže břicha, k paní Khun Ni, jsem se nakonec nedostala, k mistrovi Pichet však ano, v té době byl jedním z nejznámějších učitelů v oblasti thajské masáže v Chiang Mai. Masér šaman. Slíbila jsem si, že se vrátím, a strávím u něj 1-2 měsíce učením se.

K tomu však nedošlo, protože po mém návratu domů mistr Pichet zemřel, a pak i Khun Ni. Jsem velmi šťastná, že jsem měla možnost zažít přítomnost alespoň jednoho z nich, procítit Pichetovu životní filozofii, o které jsem předtím už tolikrát slyšela.

O osm měsíců později jsem se do Thajska vrátila, protože jsem vnímala můj předchozí tamní pobyt jako nedokončený. Učila jsem se zejména biodynamickou kraniosakrální terapii od Rosemary, absolvovala jsem kurz masáže břicha pro pokročilé, který vedl pan Joe Khumlee, a měla jsem tu čest učit se i od paní Pi Jem, pro kterou to byl první kurz po vyléčení se z rakoviny.